Od 1. ledna 2015 jsem členem Spolku sběratelů a přátel exlibris. Umění, zvl. grafiku a písma mám rád odmala. Mám to asi v genech, protože můj otec moc krásně psal, kreslil a chtěl být typografem, sazečem písma. Také jeden můj předek z matčiny strany byl knihařem u řádu karmelitánů na zámečku v Jeníčkově Lhotě na Táborsku.

Moje první exlibris v koláži.

Rád bych poděkoval čtyřem osobám, které mne přivedly k zájmu o grafiku. První dva již, bohužel, zemřeli: byl to můj otec František Sassmann (1928-2007) a akadem.malíř Jiří Bouda (1934-2015), autor mého prvního exlibris, čehož si nesmírně vážím. Dále jsou to teta Jiřinka Hlinovská a můj bratránek Jirka Hlinovský. Při každé milé návštěvě u nich v Táboře či v Houdkovicích mne obdarovávali svými grafickými lístky, a aniž tušili (nebo tušili?), zasévali tak ve mně semínka mého vztahu k drobné grafice. Jirkovi Hlinovskému pak vděčím i za velmi potřebnou pomoc při mých prvních krůččích v tomto novém světě a oboru sběratelství, při jízdě na tomto mém novém koni (nikoliv koníčku).

MOJE (NAŠE) EXLIBRIS

Moje 1. exlibris mi zhotovil na jaře roku 2015 akad. malíř Jiří Bouda. Bohužel, krátce nato zemřel a toto exlibris se nakonec stalo jeho posledním, bohužel!. Je na něm kostel sv. Filipa a Jakuba s farou v Katovicích u Strakonic.

Autor: Jiří Bouda

Moje 2. exlibris mi zhotovil na podzim 2015 malíř, grafik a ilustrátor Vlastimil Sobota. Vyjadřuje skutečnost, že mé otcovské DNA vykazuje velkou shodu markerů (61/67) s korzárem Alžběty I., sirem Francisem Drakem. Geny jeho rodu pak "nějak" dopluly do Českých Budějovic, kde jsem se narodil (vyjádřeno Černou věži na korzárově dlani).

Autor: Vlastimil Sobota

Moje 3. exlibris vytvořil doc. Vladimír Šavel jun. z Teplic. Je na něm kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Ždánicích, v něm byla roku 1836, tedy před 180 lety, pokřtěna moja praprababička Antonie Novoměstská. V kostele byli křtěni a oddávani i její předkové.

Autor: Vladimír Šavel

Moje 4. exlibris vytvořil slovenský výtvarník Mgr. Víťazoslav Chrenko z Hlohovce, syn známého výtvarníka Viktora Chrenka. Jde o krásný linoryt. Je na něm městský kostel sv. Filipa a Jakuba v Táboře, při němž působím od roku 1997, a můj kněžský znak, navržený roku 1989 heraldikem Pavlem R. Pokorným.

Autor: Víťazoslav Chrenko (SR)

Moje 5. exlibris vytvořil na jaře roku 2016 akad. malíř Herbert Kisza z Kadaně. Je na něm starý hrad v Nových Hradech v jižních Čechách, k němuž po staletí náleželi moji předkové z otcovy strany. Exlibris jsem od Mistra nechal vytvořit ke 400. výročí úmrtí zakladatele našeho rodu Šimona Sazmy-Sasmy (+ v únoru roku 1616).

Autor: Herbert Kisza

 

Roku 2016 jsme měli s manželkou Alenou kulaté výročí svatby.
K němu jsem nám nechal zhotovit, jako první společné a mé 6. exlibris od jihočeského výtvarníka Miroslava Petříka z Týna nad Vltavou. Je na něm zámek Manětín na Plzeňsku a některá z děl sochaře a řezbáře Josefa Herschera. Herscher byl spolupracovníkem Santiniho a je přímým předkem mojí manželky Aleny.

Autor: Miroslav Petřík

Moje 7. exlibris vytvořil můj vzdálenější příbuzný, bratránek Dr. Jiří Wolf, odborný pracovník muzea v Duchcově. Je na něm "Zapomenutý anděl", táborský augustinián P. Rudolf od sv. Anny, který za moru roku 1680 pomáhal nemocným na Chotovinsku (odkud mám s autorem exlibris společné předky Wolfy), až se sám nakazil a zemřel. Autor nazval motiv na exlibris "Mezi životem a smrtí" a protože má rád Barlacha a německé expresionisty, udělal exlibris záměrně neotesané, ryl takto například i portrét Paula Kammerera pro Arnolda Nowického. V pozadí za fiktivním portrétem Rudolfa od sv. Anny je gotický presbytář chotovinského kostela.

Autor: Jiří Wolf

 

K mým 55. narozeninám (v červenci 2016) jsem dostal od rodiny krásný dárek - dvě exlibris od manželů, akademických malířů Daniely a Karla Benešových.

Na mém 8. exlibris akad. malíř Karel Beneš vytvořil motiv se Strakonicemi, na mém 9. exlibris akad.malířka Daniela Benešová pak hrad Rábí v zimě. Ve Strakonicích jsem působil a měl je rád (andělova ruka jde od mého jména k mému srdci) a pocházejí z nich předkové mojí manželky Aleny, z městečka Rabí pak pochází několik rodů mých předků z matčiny strany až do středověku. V domku přímo vedle vchodové brány do hradu Rábí dokonce můj předek Antonín Šťastný provozoval bednářské řemeslo. 

Autoři: manželé Karel Beneš a Daniela Benešová

Moje 10. exlibris vytvořil vynikající německý výtvarník Andreas Raub v létě roku 2016. Je na něm moje rodné město České Budějovice s dominantami: radnicí a katedrálou sv. Mikuláše s Černou věží. Vlevo dole je pak starý městský znak a plánek centra města z roku 1847. Nahoře je zobrazen nový Dlouhý most, architektonický klenot, který spojuje přes řeku Vltavu centrum Českých Budějovic se čtvrtí Čtyři Dvory, v níž jsem se narodil. Chtěl jsem, aby na exlibris s Budějovicemi byla katedrála sv. Mikuláše, v níž jsem byl pokřtěn, biřmován, vysvěcen na kněze a slavil tam svoji primici. V katedrále byli oddáni moji rodiče, obojí prarodiče i moji sourozenci a mnoho předků z matčiny strany až do 17. století.

Autor Andreas Raub (Deutschland)

Moje 11. exlibris mi vytvořil v září 2016 akad. malíř Martin Bouda, syn akad. malíře Jiřího Boudy a vnuk akad. malíře Cyrila Boudy. Na exlibris je krásně vyobrazen nádherný barokní mlýn v Srlíně u Bernartic, na němž provozovali mlynářské bílé řemeslo moji předkové, mlynáři Sekyrové, Andělové a Šibalové. Tento mlýn mne příbuzensky spojuje s grafikem Jindřichem Pilečkem, jehož předkové Andělé byli i moji předkové.

Autor: Martin Bouda

K našemu kulatému výročí sňatku roku 2016 jsem nám s manželkou Alenou nechal vytvořit ještě druhé společné, a mé 12. exlibris, od výtvarníka Vlastimila Soboty. Je na něm Strakonický dudák, protože v době našeho seznámení jsem působil ve Strakonicích, a pověstný Rarášek.

Autor: Vlastimil Sobota

 

Autorem mého 13. exlibris je doc. Vladimír Šavel jun. Nese název "Z Velkých Pavlovic". Z tohoto jihomoravského města totiž pocházela moje praprababička Terezie Čecháková (Čechová), a tak byl zvolen tento námět.

Autor: Vladimír Šavel jun.

 

Autorem mého 14. exlibris je malíř, grafik a autor poštovních známek Petr Ptáček. je na něm zaoceánský parník SS United States, na němž plul roku 1965 a 1969 můj děda Alois Khodl (1908-1972) do USA a zpět. Navštívil tam tehdy svého syna, mého strýce Aloise Khodla (1934-2014) a jeho rodinu. A protože Petr Ptáček brilantně kreslí dopravní prostředky, požádal jsem ho o toto téma.

 

Moje 15. exlibris: Zátoka. Autor: Mgr. Martin Manojlín z Děčína, žák Aloise Kračmara. X3/14, 120x140mm, edice 100ks. papír A4 //

Autor již dvakrát vyhrál světovou soutěž o nejkrásnější exlibris v Sint Niklaas.Pro naši je ostrov Zakynthos zajímavý tím, že naše dcera Marie na něm byla při svatební cestě se svým snoubencem. A Řecko je pak pro nás smutnou vzpomínkou na místo, kde smrtelně onemocněl na malárii můj děda Jan Sassmann (+1945).  

Moje 16. exlibris vytvořil Miroslav Petřík z Týna nad Vltavou. Znázorňuje chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (UNESCO) a sochy před tímto chrámem, mezi nimiž je i můj patron Alois (Luigi) Gonzaga, žil 1568-1591. Motiv chrámu sv. Barbory nebyl zvolen náhodně, ale proto, že sv. Barbora je patronkou horníků. A moji předkové byli horníky. A můj otec František jako člen PTP v padesátých letech fáral jako horník na dole sv. Barbory v Karviné.

Moje 17. exlibris vytvořil vynikající grafik Petr Minka.  Je na něm motiv z nejoblíbenější knihy mého dětství: Ostrov pokladů (Poklad na ostrově) od spisovatele R. L. Stevensona. Na exlibris vyniká bravurní mistrova kresba.

Moje 18. exlibris: Koráb na moři-Cesty životem. Autor: Milan Bauer z Plzně, grafik a ilustrátor, jenž získal základy grafických technik u pražského výtvarníka Spitimíra Bursíka, lept, 100ks.

Moje 19. exlibris mi vytvořil slovenský výtvarník Víťazoslav Chrenko. Je na něm loď Zlatá laň Francise Drakea, korzára anglické královny Alžběty I., jehož rodina má dle testů DNA velkou shodu s mými hodnotami.

Autorem mého 20. exlibris je belgický výtvarník Hedwig Pauwels (narozen 1934 v belgickém Sint-Niklaas), světová portrétní špička v grafice. Tématem jsou herci Pierre Brice (+2015) a Karin Dor, kteří se sešli jako Winnetou a Ribanna ve filmu Winnetou. 2 - Rudý gentleman. Tyto "indiánky" velmi ovlivnily moje dětství.

 

 

 

 

 

 

A toto je exlibris vytvořené pro moji manželku Alenu. Dle testů DNA je příbuzná s "mužem z Podlažic" zemřelým na počátku 12. století. A co když to byl právě tvůrce Ďáblovy bible, mnich z Podlažic? :-D. Troufalou myšlenku perfektně ztvárnil výtvarník Vlastimil Sobota.

Autor: Vlastimil Sobota.