O exlibris

„Je to lichotivé a povznášející a hoví to tvé přirozené samolibosti, když získáš od velkého umělce maličký sic, ale plně hodnotný plod jeho ingenia, navíc všeho nesoucí tvé jméno, tedy dílko určené výhradně jen tobě a tvé osobnosti."  Vladimír Neff                                                               

Exlibris vytvořené akademickým malířem Josefem Lieslerem

 

Ottův slovník naučný - Dodatky z roku 1932 v hesle EXLIBRIS o něm uvádí:

Ex libris (též exlibris) změnilo se z původního. znaku vlastnického, většinou čistě heraldického, v druh grafického umění. Koncem 19. století vyskytují se v nich již náměty vážné nebo humoristické, se zřetelem k osobě nebo zálibě majitele knihy. Jsou eexlibris kreslená jako původní výtvory umělecké, jiná typografická, zhotovená sazbou, jež mají nahradit exlibris kreslená; jiná luxusní (věnovací nebo vlastníkova), jež vznikla ze zájmu sběratelského, mimo potřebu knih a je samostatným grafickým listem. Také se rozeznávají osobní a obecná exlibris. Moderní exlibris bývají provedena různými grafickými technikami, počínaje dřevorytem a konče linoleorytem, buď černě nebo barevně z něk. desek, nebo černým tiskem ručně kolorovaným; nalepují se na přídeští knihy škrobovým lepidlem a tvoří součást knihy. Exlibris má býti výrazné, jednoduché, hospodárné. Obraz převládá, text ustupuje. První moderní české exlibris jsou od Josefa Mánesa pro Adalberta Lannu (kolem 1850) a Mikoláše Aleše z 1878. Z pozdějších umělců vynikli v kresleném exlibris zejména: K. Hlaváček, V. Preissig, Hanuš Schwaiger, Max Švabinský, Lád'a Novák, Ant. Häusler, Hugo Boettinger, Alf. Mucha, V. H. Brunner; v dřevorytu: Rud. Adámek, Fr. Bílek, Vl. Burda, A. Burka, Jos. Hodek, Fr. Kobliha, A. Macková, Kar. Němec, M. Podhajská, Sl. Tusar, J. Váchal, Vik a j.; v leptu: A. J. Alex, St. Kulhánek, Al. Moravec, Vl. Röhling, Vl. Silovský, Skrbek, Strettiové, T. F. Šimon, Wellner a j.; v litografii a linoleorytu: Jos. Čapek, Vl. Hofman, Ed. Milén, K. Špillar, Ot. Štáfl, B. Valihrach, Ot. Vaňáč, Zrzavý a j.

Z cizích umělců exlibris novější doby jsou nejznámější: Felicien Rops, Aubrey Bsardsley, Everett Millard, Frank. Brangwyn, F. de Bayros, Orlík, Vogeler-Worpswede, Willi Gayger a č. j. Po první organisaci sběratelství exlibris v Londýně (E. society) vznikla 1891 v Německu „E. Gesellschaft". V Čechách nejprve soustředili se exlibristé kolem 1890 ve zvl. odboru při „Spolku čes. bibliofilů"; 1918 se osamostatnili ve vlastním „Spolku sběratelů a přátel exlibris"; 1925 vznikl „Kroužek českých ex-libristů". Největší sbírky exlibris jsou v Britském museu v Londýně. V Československu jsou větší sbírky v knihovně na Strahově, v archivu Lešehradea a v mu-seích Náprstkově a Umělecko-průmyslovém. Autor: Lš.

Novější pojednání o exlibris mají stránky Spolku sběratelů a přátel exlibris zde: www.sspe.cz/co-je-exlibris