Postní tématické kázání o modlitbě 2

26.03.2011 21:01

 

Modlitba ústní:„Modlitba je rozhovor s Bohem. Jistě se mu nelíbí, když nemyslíme na to, co říkáme. On hledí spíše na srdce toho, kdo se modlí, než na jeho slova (sv. František Saleský).

a)Modlitba vlastními slovy: říkáme Bohu vlastními slovy, co nás bolí, co náš tíží, ale i také to, co nás těší, po čem toužíme. Vyjadřujeme se sami podle svých dispozic. Svými slovy se Bohu klaníme, vyjadřujeme mu svou radost, své prosby a své díky (většinouí hodně prosíme, málo děkujeme). Měli bychom odmítat modlitby sentimentální, které nejsou opodstatněné biblicky ani teologicky. Sem patří např. i správné  chápání modlitby ke svatým. Hezky to např. vyjadřují naše litanie: se sv. Augustinem... – chválíme tvé jméno. Správná modlitba zní např: Bože...tys ukázal na sv. Mikuláši svoji lásku, kterou on byl naplněn a pomáhal druhým. Dej nám, abychom tak jako on sloužili těm, kdo potřebují pomoci. Není to tedy modlitba k těm svatým, ale k Bohu! Pokud se modlíme sami, je to neužší spojení s Bohem, které je. Její podstatu nádherně vyjádřil sv.Augustin: V tu chvíli existuje jen Bůh a má duše, jinak nic.“

--Modlitba přejatými slovy - osobní

Měli bychom dávat přednost modlitbám, které pocházejí od Boha a jsou součástí Zjevení (Písma svatého) – zde se jedná např. o modlitbu slovy žalmů – ty jsou pro každou příležitost (zoufalství, smutek, radost, jásot) – nejvíce doporučení hodné!! Dále zde máme např. kantikum Panny Marie, které se říká Magnificat (Velebí má duše Hospodina a duch můj plesá v Bohu, mém Spasiteli). Dále je krásná modlitba kantikum Zachariáše, otce Jana Křtitele, tzv. Benedictus - „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid“ – modlitba, která mu vytryskla ze srdce, když se mu narodil syn a on mohl zase mluvit, neboť měl předtím zavřená ústa.  Všimněme si, jak modlitba Panny Marie i Zachariáše obsahuje různé texty z Písma svatého a jsou poskládány v modlitbu. Nejdůležitější ze všech přejatých modliteb je pak modlitba Páně, Otče náš (Lukáš 11,1-4).

Mezi osobní modlitbu přejatou patří staré církevní modlitby, např. pobožnost křížové cesty, která se hodí zvl. nyní v době postní anebo po celý rok v pátek, v den, kdy zemřel Kristus.  Pokud se modlí v církvi, mění se v modlitbu společnou. Je také několik druhů růženců: nejznámější je mariánský (těch je několik-o biblické jsme si ukazovali 7bolestí Panny Marie). Mně osobně v životě velmi oslovil růženec islámský (subha) s opakováním 99 Božích jmen, např. Kráso, Nejmilovanější, Nepřemožitelný, Dobrotivý, Dokonalý, Pozorný, Jemný, Lásko, Ochránce můj, mé Světlo, Příteli, Pravdo, Odpuštění, Laskavý, Soucitný, Trpělivý ... miluji tě, měj se mnou smilování – 100x –stále se to opakuje a tím se mění v modlitbu rozjímavou. Podobně je tomu u byzantského růžence („Cotki“), kdy se stále opakuje: „Pane Ježíši Kriste, Synu živého Boha, buď milostiv mně hříšnému“.... otcové pouště se ho modlí celý den, pořád. Carreto říkával: modlitba růžence to je jako když vlny neustále naráží na pobřeží Boží....

--Modlitba přejatými slovy – liturgická

K této modlitbě se schází buďto církevní obec anebo např. rodina. Anebo několik křesťanů, kteří se domluví, že se budou společně modlit. Jsou třeba i z různých církví. Ježíš řekl: Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich. Při této modlitbě se neříká JÁ, ale MY. A toto MY neznamená sešlost jednotlivců jako třeba v divadle anebo v kině, ale je to společenství, v němž je Kristus uprostřed nás. Nejvznešenější liturgickou modlitbou pro katolické křesťany by pak měla být mše svatá, které se taky říká Eucharistie, čili Díků-činění.  Mše svatá by měla být modlitbou, kterou my nejvíce milujeme a vyhledáváme. Společně při ní chválíme Pána, slyšíme jeho slovo a přijímáme ho pod způsobou chleba a vína, jak si to Ježíš i sám přál: „To čiňte na mou památku“. Druhou závažnou liturgickou modlitbou je breviář, denní modlitba církve či hodinky (ukázka). Tato společná modlitba má svůj původ ve středověkých klášterech, ale později se jí rády modlily i soukromé osoby. Modlí se ráno, během dne a večer. Skládají se z hymnu, žalmů, úryvků z Bible, proseb či chval, modlitby Páně. Breviář se modlí v církvi římsko, řecko, starokatolické, anglikánské, pravoslavné (Časoslov).

Existuje snaha o ekumenický breviář, do této modlitby se zapojují i evangelíci, viz webové stránky Coeny, evangelické liturgické iniciativy. Moderní obdobu Hodinek vytvořil americký řeholník a spisovatel Thomas Merton. Hodinky se mohou modlit např. i manželé či celé rodiny, popř. více jednotlivců či rodin z farnosti dohromady.

O modlitbě rozjímavé, životem o postojích k modlitbě apod. si budeme povídat příště.

Děkujeme Ti, Bože, za dar modlitby, že smíme s Tebou hovořit, napojovat se na tebea získávat tak od tebe klid, pokoj, požehnání, milosti... Amen

 Tábor 20. 3. 2011

—————

Zpět